Název

Paraguyay a Brazilie

Popis

Úterý 4.10. V pondeli po obědě vyrážíme na cestu do Santa Cruz dvěma vozy. Ukladame velka zavazadla a jedeme se podivat na náměstí. Kolem pul osmé nasedame do stareho dálkoveho autobusu, který nas ma prepravit pres 800km a také pres Bolivijskou a Paraguayskou hranici a take přes protidrogovou kontrolu. Zpocatku se zdala jízda docela normalni. Ale po prvni hranici se ztráci asfalt a namokly povrch meni nas autobus na terenni vozidlo. Obcas s nami uklouzne, jindy mu dojde dech a musi startovat znovu. Během jizdy roznasi druhy šofér večeři, snidani a jeste oběd. Zdárně se přibližujeme k našemu cili. Na křižovatce náš autobusek opoustime a nasedame do minibusu smerem Filadelfia, kterou na začatku 20. stoleti zalozila německá cirkevni skupina. Je tu krásný obchodni dům, banka, hotel s bazenem, park s muzeem...

Středa 5.10. Ráno míříme do muzea ve Filadelfii. Městecko založila křesťanská sekta Mennonitu na počatku 20. století. Cele muzeum je věnováno jejich cestě do tohoto ktaje. Jejich učení vychazi ze Švýcarska od Martina Lutera. Od křesťanské cirkve se jejich učení liší tim, ze se křti az dospělí a nikdy neváčci. A proto, ze Evropa byla samá válka tak putovali pres Prusko,Holandsko do Ruska kam je pozvala Kateřina Veliká. Ovšem nastupem Stalina se jen nekterym podařilo odjet vlaky do Pobaltskych republik, lodi do Jižní Ameriky a pořrece a železnicí do "zeleného pekla", jak se teto pusté krajině říká. Počatky nebyly lehké, mnoho jich zemřelo hlady, ale postupně vybudovali městečko, spřátelili se s indiany a zapojili je do práce. Jsou velmi milí a pokud vidi turistu, zjišťují odkud je a zda umi nemecky

Po oběde odjizdime autobusem už jen 8 hodin do Asuncionu. Okna autobusu jsou tak špinavá, ze ani nefotime. Kolem je plno pasouciho se dobytka, obcas koně a kozy. Jsou zde vytvoreny hranate rybniky jako napáječky. A směrem na vychod jsou misto stromů samé palmy..

Čtvrtek 6.10. Dopoledne si prohližime metropoli Asuncion, francouzskou architekturu a vládníi palác, kde je prave očekávaná velvyslanců Něemecka a Italie. Velmi zajímavá je návštěva imigracniho muzea. Zde jsou zaznamenany větsi presuny cizinců na tento kontinent. Češi se sem přistehovali ve větším množství v roce 1932. Jediny exponát, který muzeu venovali je největší kufr, co tam mají. Celkově ma toto městecko už slávu za sebou. Vse působí omšele a neupravene. Dřive sem zaplouvaly námořní lodě a odtud železnici dál do vnitrozemí.
Odpoledne nás čeka opet dlouhy přesun na jih Paraguaye do Hohenau. Nejprve 7 hodin dálkovym autobusem, pak hodinu linkovym a nakonec jedeme zbytek cesty na traktoru. Ve 23. hod. Jsme na místě.

Patek 7.10. Jsme ubytovani v Hohenau na farmě, jejíž mladý majitel ma Německé kořeny. Po snidani jedeme na korbě nakladacku na vylet do lesa a na jezuitske misie Jesús a Trinidat. Po prichodu do Jizni Ameriky vybudovali uzavřená městečka ve kterých indiany učili remeslum. Dali jim pudu a zajistili socialni zázemí. Asi po 60letech působení se zdalo spanelskemu králi, ze omezuji jeho moc a tak jezuity vyhnal. To co zustalo ze staveb nahlodal pouze zub času. Po obědě jsme miniautobusem vyjeli na prohlidku spojenou s ochutnavkou v závodě na zpracovani povzbuzujiciho napoje Yerba Maté v Bela Vista. Zakladatel byl opet Němec. Kvalitni caj se zklizi pri orezavce stromů a dozrává ve skladech 2roky.
Sobota 8.10. Přesunovy den. Ráno odjizdime z ranče na zastávku dalkoveho autobusu. Po několika hodinach jizdy přestupujeme na linkovy, který nás popovezl k hranicim. Po odbaveni přechazime most přes řeku Paraná.
a čekame na další autobus, který nas přiblíží do středu města. To už jsme v Brazilii a jdeme se ubytovat do hotelu, kde budeme spát 3noci.
Neděle 9.10. Byla výletová. Dopoledne vodopády Iguacu z brazilské strany - Ďáblův chřtán. Odpoledne prohlidka druhé nejvetsi přehrady Itaipú na světě postavené na třetí největší rece Jižní Ameriky.

Nastavení